Strategie pro zlepšení welfare superplodných prasnic a jejich selat

Welfare hospodářských zvířat neustále nabývá na významu a narůstá také počet obyvatel, kteří požadují, aby zvířata byla chována, transportována a porážena co „nejhumánněji“. Například podle průzkumu z roku 2015, který zahrnoval 27 000 občanů z 28 členských zemí EU, 94% z nich si myslí, že je důležité chránit welfare hospodářských zvířat.

Evropská komise vydala několik nařízení, které se týkají této problematiky. Některá zasahují také do oblasti superplodných prasnic. Jeden z nich je věk při odstavu – 28 dní. Při nižším věku se zvedá riziko zdravotních problémů selat a prasnic. Selata se mohou sice odstavovat mladší – 21 dní, ale pouze do adekvátních podmínek.

Zlepšování welfare zvířat může mít benefity v podobě lepší užitkovosti zvířat. Zároveň je to jedna ze strategií snižování antimikrobik u hospodářských zvířat.

Základní kostru welfare tvoří 5 svobod/volností: 1. svoboda od žízně, hladu a podvýživy; 2. svoboda z teplotních a fyzikálních nepohody; 3. svoboda od bolesti, zranění a nemocí; 4. svoboda k vyjádření většiny vzorců normálního chování; 5. svoboda od strachu a stresu.

Nicméně problematika welfare superplodných prasnic má více specifik. Prasnice je považována jako superplodná, když rodí více selat, než má funkčních struků. Jeden z hlavních problému je zvýšení mortality selat po porodu. Navíc vyšší energetické požadavky těchto prasnic během kojení mohou vést ke ztrátě kondice, která může mít za následek vyšší riziko výskytu kožních otlaků. Využíváním kojných (náhradních) matek, nebo umělého odchovu se narušuje tvorba vazby matka – potomstvo.

Welfare problémy selat narozených SPL prasnicím

Zvýšení mortality selat a mrtvě narozených selat

Vyšší mortalita selat (např. zalehnutím prasnicí) je způsobená především v průměru nižší porodní hmotností selat od SPL prasnic.

Efekt nízké porodní hmotnosti na mortalitu je nejvíce vysvětlován faktem, že malá selata mají horší termoregulační schopnost a podchlazení hraje klíčovou roli v úhynech na porodně. Ačkoli některé studie poukazují, že zalehnutí je základní příčinou smrti selete, je zalehnutí často výsledkem podchlazení a hladovění selete.

Hladovění je často až sekundární. Podchlazená a podvyživená selata jsou více letargická, méně průbojná u mléčné lišty a mají menší příjem mleziva. Nicméně stráví více času u prasnice a je více pravděpodobné, že budou zalehnuty.

Zvýšení velikosti vrhu je spojeno s vyšším počtem mrtvě rozených selat a s větším rizikem hypoxie (přidušení), částečně způsobené prodlouženými porody. Částečná hypoxie snižuje vitalitu selat a zvyšuje riziko podchlazení a hladovění.

Zvýšení konkurence u mléčné lišty

U početnějších vrhů se zvyšuje soutěživost selat o přístup ke strukům, která může vést ke zvýšení rizika podchlazení a hladovění. Větší počet selat je spojen s vyšším výskytem poranění „tváří“ selat, což je přímý welfare problém. Následkem je, že mnozí producenti přistupují k (bolestivému) krácení zubů u selat.

Efekt nízké porodní hmotnosti na zdraví, fyziologii stresu a chování

Kromě efektu nízké porodní hmotnosti selat na vyšší mortalitu, může ovlivňovat také welfare selat, která přežijí. Jedná se především o zdravotní problémy a o zvýšení reaktivity na stresory. U početných vrhů je vyšší výskyt oděrů „kolýnek“ a tím vyšší riziko infekce. Vyskytují se častěji „roznošky“.

Malá selata jsou vnímavější na stresory a je u nich větší riziko podstavových zažívacích problémů. Dále byl zjištěn nižší výskyt hraní selat s nízkou porodní hmotností, stejně jako v případě, že se selata dostanou do horších podmínek prostředí.

Narušení vazby matka – potomstvo

Narušení vazby matka – potomstvo může být následek překládání selat, použití kojných prasnic a umělého odchovu. Selata rozpoznají pach matky a projeví preferenci před ostatními prasnicemi do 12 hodin po narození. Do 24 hodin rozpoznají vlastní „hnízdo“.  Proto selata starší 12 – 24 hodin budou separací stresována, pokud je vezmeme od jejich matky. Nicméně překládání selat je běžná praktika nejen u SPL prasnic. Velkým stresem je také samotný odstav a míra stresu se zvyšuje se snižujícím se věkem selat.

Welfare potřeby SPL prasnic

Zvětšení velikosti vrhu vede ke zvýšení metabolismu u prasnic, zejména v poslední fázi březosti, což může mít za následek zvýšení rizika teplotního stresu prasnic v některých státech a obdobích.

U SPL prasnic negativně působí také protrahované porody, které jsou spojené s bolestí (jako všechny porody) a vyčerpaností. To může mít samozřejmě dopad na chování prasnice při porodu a bezprostředně po něm. Bolestivé porody jsou asociovány s vyšší mortalitou potomstva po porodu.

Na první pohled se zdá, že menší porodní hmotnost u selat od SPL prasnice bude souviset s menší bolestivostí při vypuzování plodů. Problémem bývá ale právě protrahování porodů, které může být více bolestivé.

Vysoká početnost vrhu bývá spojená s větší soutěživostí selat u vemene, s možným následkem vyššího výskytu poranění vemene – lézí. Dle některých studií mohou být více postižené náhradní matky (kojné).

Pokud SPL prasnice nedokáže udržet vysoký příjem krmiva a vody, začne čerpat se svých tělesných rezerv a začne ztrácet kondici. Narůstá pak riziko výskytu „boláků na lopatkách“. Přispívá tomu také fakt, že tyto prasnice „proleží“ delší čas při kojení na boku.

Při vytvoření „kojné“ prasnice dochází k dočasnému přerušení kojení. Prasnice si zvyká na nová selata. Následkem je přeplnění vemene, což můžeme také považovat jako určitý diskomfort. Dalším stresem je prodloužení pobytu kojné prasnice v porodní kleci, která úplně nevchází vstříc behaviorálním potřebám prasnic.

Strategie k redukci welfare problémů

Strategie výživy

Obecně během březosti a laktace není denní příjem dostatečný vzhledem k potřebám SPL prasnic, které podstupují proces tvorby tkání (během březosti), nebo mobilizace (během pozdní březosti a laktace), které hrají důležitou roli v zachování nutriční rovnováhy.

Velkou výzvou je krmení kolem porodu, kdy lze doporučit speciální dietu několik dní před porodem a po porodu, která pomůže přechodu mezi dietou pro březí prasnice a výrazně silnější dietou pro laktující prasnice a tím se sníží stres a zlepší welfare.

Výživa může mít signifikantní efekt na welfare selat od SPL prasnic. Existují dva aspekty: Orální podání kolostra a příkrm. Orální podání kolostra slabým selatům je běžná praktika na mnoha farmách, která je částečně úspěšná při chovu SPL prasnic. Podání 10 – 15 ml kolostra jednou, nebo dvakrát během prvních 24 hodin by mělo být dostatečné k zajištění úspěchu v odchovu. Nicméně benefit kombinace mateřského kojení a mléčného příkrmu byl prokázán v několika studiích. Jedná se především o průkazně vyšší odstavovou hmotnost selat a celého vrhu. Zároveň se stírá rozdíl v odstavové hmotnosti selat od prasnic na prvních a dalších vrzích. Byl prokázán nižší výskyt lézí na tvářích selat – méně bojů u mléčné žlázy. Příkrm atraktivní a vysoce stravitelné mléčné náhražky je běžná praktika. Používá se od prvního týdne, i dříve. Hlavní výhodou příkrmu je umožnění hladkého přechodu na pevné krmivo při odstavu a jeho použití se může podílet na snížení variability hmotnosti po odstavu. Umělý příkrm je efektní zejména u vysokopočetných vrhů a u selat, která jsou kojena déle jak 21 dnů. Selata s vysokým mléčným příkrmem, společně s pevným příkrmem před odstavem dříve konzumují startér po odstavu a trpí menším stresem.

Genetická selekce

Je známo, že genetická selekce může snižovat mortalitu na porodně prostřednictvím selekce na „přežitelnost“ selat, nebo na korelované znaky. (Pozn. Tato cesta je využívána v programu NUCLEUS a CBS pigs. Dále tyto firmy sledují a šlechtí na individuální porodní hmotnost a homogenitu selat).

Chovatelské strategie

Chovatelské strategie (zahrnující dozor nad porody) jsou nesmírně důležité pro minimalizaci stresu SPL prasnic a jejich selat. Jak již bylo uvedeno, protrahované porody jsou více bolestivé než krátké. Bylo zjištěno, že použití analgetik v těchto případech mělo pozitivní efekt na prasnice a následně na selata.

V literatuře se objevují kontroverze na asistenci při porodu. Přílišné zasahování do průběhu porodu může mít negativní efekt na welfare i užitkovost. Na druhé straně adekvátní úroveň zásahu zkušeného personálu je prospěšná. Například pomoc selatům při příjmu kolostra přiložením k vemenu a asistence při hledání struků redukuje mortalitu. Brzký příjem kolostra je základní u všech selat, zejména pak u malých jedinců. Kolostrum poskytuje odvozenou mateřskou imunitu, energii a asistuje při termoregulaci. Je zdrojem velmi stravitelných živin a různé formy bioaktivních látek jako jsou immunoglobuliny, hydrolytické enzymy, hormony a růstové faktory. V komerčních podmínkách se využívá systém překládání selat a mléčného příkrmu za účelem naplnění produktivity.

I když záleží na mnoha okolnostech (technologická vybavenost, zdraví…), dobře vedená SPL farma zahrnuje:

• Redukce cross – fosteringu (překládání selat) na minimum a ponechání maximálně možného počtu selat u matky.
• Zavedení pravidelného programu překládání selat, kdy se pracuje s nadpočetnými selaty (1,0 – 1,5 nadpočetné sele na oprašenou prasnici).
• Užití systému mléčného příkrmu, pokud je výší počet nadpočetných selat (více jak 2 selata na oprašenou prasnici).

Kombinace posledních dvou bodů může být také úspěšná.

Snížení strachu prasnic z lidí zlepšuje nejen jejich welfare, ale také snižuje mortalitu na porodně.

Závěr

SPL prasnice a jejich selata trpí některými důležitými welfare problémy, kterým je nutné adresně čelit kombinací výživářských a chovatelských strategií, stejně jako genetickou selekcí.

Jeden s nejdůležitějších faktorů je zkušený personál, který je nezbytný pro úspěšný chov SPL prasnic.

Hlavní welfare problém u SPL prasnic je narušení vazby matka – potomstvo využíváním překládání selat, kojných prasnic a umělým odchovem. I když umělý odchov není stejný jako velmi časný odstav, obě praktiky spojuje stejný základ – velmi brzká separace selat od jejich matek. Lze ještě upozornit na skutečnost, že rutinní využívání velmi časného odstavu není v EU povoleno. Na druhé straně se může pracovat s umělým odchovem, i když odloučení od matky bývá ještě dříve než u velmi časného odstavu. Diskusi na toto téma v rámci pravidel EU můžeme ještě očekávat.

Na základě článku Strategies to improve the welfare of hyperprolific sows and their piglets, časopis International Pig Topics, Volum 35 Number 2 (2020), str 18 – 20, zpracoval Ing. Filip Offenbartl, CBS pigs